Jan Hanuš spolu s Mikulášem z Kadaně uvádí do provozu pražský orloj

DEMO_FASHION - Jan Hanuš spolu s Mikulášem z Kadaně uvádí do provozu pražský orloj - Suff    Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí bezchybně ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět

Jedinečná technická památka, která jako poslední na světě dodnes měří babylonský a staročeský čas. Ukazuje pohyby vesmírných těles a promlouvá k nám symbolikou středověku. Každou celou hodinu orloj oživí fascinující divadlo pochodujících apoštolů, pohyblivých soch po jeho krajích, aby vše ukončil mohutný zvuk zvonu na vrcholu věže. Několikrát v historii "měl namále", ale vždycky se našel někdo, kdo dokázal složitý mechanismus oživit.



Staroměstský orloj je součástí jižní stěny Staroměstské radnice v Praze. Zhotovil jej roku 1410 Mikuláš z Kadaně. Známá pověst o mistru Hanušovi, který pražský orloj sestrojil a poté mu byly vypíchnuty oči, aby nikde nemohl vytvořit podobné dílo, se nezakládá na pravdě. Faktem je, že koncem 15. století mistr Hanuš orloj opravil – uvedl jej znovu do chodu. O tom, že by ho radní nechali za odměnu oslepit, není nic známo. Orloj se znovu zastavil v roce 1865 a tehdy ho již nikdo nedokázal uvést do chodu. Bylo rozhodnuto, že skončí ve starém železe. Vše dobře dopadlo, když se přeci jenom našel hodinář, který dokázal složitý mechanismus oživit. Hodinář Ludvík Hainz se pak stal správcem orloje a po něm i jeho potomci.

V posledních dnech II. světové války, kdy Němci z Letné ostřelovali město, Staroměstská radnice vyhořela a při jejím požáru byl orloj těžce poškozen. Po válce se radní obrátili na renomovanou hodinářskou firmu Hainz o stanovisko, co s orlojem. Ta navrhla těžce poškozený mechanizmus vyhodit a vybavit orloj moderním strojem. Jeden pracovník této firmy bez ohledu na názor jejího vedení o své vůli orloj demontoval, opravil a restauroval. Tím tuto unikátní památku zachránil pro budoucí generace.

Orloj má tři části: nejvýše jsou mechanické figury. Každou celou hodinu od 9.00 do 21.00 hod. se ve dvou okénkách pod stříškou objevuje 12 apoštolů, z nichž každý má svůj atribut. V levém okně z pohledu vnějšího diváka se jako první objevuje sv. Petr s klíčem, sv. Matěj se sekerou, sv. Jan s kalichech, sv. Ondřej s křížem ve tvaru X, sv. Filip s křížem, sv. Jakub s valchou, a v pravém okně sv. Pavel s knihou, sv. Tomáš s kopím, sv. Šimon s pilou, sv. Tadeáš s deskami, sv. Bartoloměj s kůží, sv. Barnabáš se svitkem.

S pohybem apoštolů jsou zároveň oživovány i figurky orloje po stranách. Kostlivec tahá za provaz a vyzváněním zahajuje pochod apoštolů ve dvou okénkách. Kývá na Turka - alegorie Rozkoše, který kroucením hlavy odmítá, Lakomec pokyvuje hlavou s měšcem v rukou a hrozí holí. Vedlejší Marnivec se shlíží v zrcadle. Kohout v otvoru po uzavření okének zakokrhá - probouzí k další hodině života a hodiny na věži začnou odbíjet. V pověstech při jeho prvním ranním zakokrhání prchají duchové a ďáblové. Na úrovni kalendářní desky jsou usazeny nepohyblivé dřevěné sošky nazvané Filosof s brkem, Hvězdář s dalekohledem, Kronikář (s knihou a Archanděl Michael s plamenným mečem. Orloj je rozdělen na kalendář se zvěrokruhem a hodiny. Kalendářní desku s alegoriemi měsíců vytvořil roku 1865 Josef Mánes. ciferník ukazuje den a jeho postavení v týdnu, měsíci a roce.


Hodiny ukazují čtyři druhy času: Čas středoevropský (sluneční ručička), je označen římskými číslicemi na obvodu sféry. Tento čas odbíjejí hodiny teprve od rekonstrukce v r. 1948. Předtím se řídily časem staročeským, kdy západem Slunce začínal nový den (zlatá gotická čísla na zvlášť ovládaném prstenci vně sféry). Čas babylonský se nazývá také čas planetní, podle Babyloňanů každé hodině vládla jedna planeta. Trvá od východu do západu Slunce, takže v létě jsou hodiny delší než v zimě. Čas hvězdný se měří na římských číslicích. Astronomická část orloje ukazuje polohy nebeských těles. Mechanismus hodin se ukrývá ve zdi radnice, v kamenné věžičce, ke které jsou dva klíče: jeden má orlojník, druhý je na magistrátu. Do konce války se orloj natahoval klikou, pak byl připojen na elektromotor.

 

Tuto sekci lze upravit v Administraci/Pro zákazníky/CMS stránky identita: Prefooter